1. LIGA 2024 FINÁLE

Kladenskému badmintonu se v pátek 29.3. povedl historický zápis do dějin klubu. V roce, kdy oslaví 55 let své existence, se podařilo vyhrát 1. celostátní ligu. V novém formátu soutěže se střetly 2 nejlepší týmy po základní části z východní skupiny s 2 nejlepšími týmy západní skupiny. Kladenský tým vedl kapitán Dan Skrčený, kterého jsme se zeptali, jak se tento úspěch rodil. Před sezónou jsme postavili tým, který měl ambice soutěž vyhrát, ale sezóna nám přinesla různé kličky, které nás rozhodně na favorita neřadily. V základu jsme měli Mateuzse Golase – polského reprezentanta, který v letos ve svých 17letech vyhrál Mistrovství Polska dospělých, ale bohužel neměl počet startů v základní části a nemohl nastoupit v play-off, dále Adriana Krawczyka, který odehrál 2 kola, ale vážné zranění zad ho nepustilo také do play-off. A samotné play off je kapitola sama pro sebe. Co rád slyší šéf týmu ráno při společné snídani od hráčů jsou jejich nová zranění… Dane já mám zlomenou nohu…byla věta od naší posily. Ale je to kost v noze, kterou prý nepotřebuje. Jedna z hráček celý týden ležela nemocná. Naše indispozice nám však nesebraly chuť nehrát o bronz. V semifinále jsme se postavili domácímu favorizovanému týmu SK Slatina „B“. Tým se opírá o hvězdy minulosti – M. Ludík, J. Vícen a mladé hvězdy současnosti N. Fliglovou, sourozence Cirókovi, T. Vrbka a N. Slobodovou. Věděli jsme, že jsou pro nás hratelnější více než ostatní týmy. Sestavu jsme přeházeli v rámci stavu hráčů a věřili jsme. Po odhalení soupisek nás překvapilo nenasazení slovenské reprezentantky N. Slobodové do dvouhry žen, kde se nám otevřela možnost zisku bodu ve dvouhře žen (do turnaje play-off naše J. Adámková nevyhrála žádnou dvouhru). Bohužel mix nevyšel podle představ a přišli jsme o bod, se kterým jsme počítali. Naopak výhra ve dvouhře žen nám pomohla. Po prvních 6 zápasech jsme měli skóre 4/2 pro Slatinu a čekali nás čtyřhry mužů a žen. Naši hráči M. Morávek s J. Alterou dostali úkol vyhrát a dát šanci holkám zabojovat o 4 bod. Kluci podali super výkon a jasně vyhráli. Ve čtyřhře žen nastoupily M. Skrčená (3. místo na MČR 2024) s P. Hankiewicz (mistryně Polska ve 4hře pro rok 2024). Holky zahrály skvěle a vyhrály přesvědčivě. Šli jsme do zlatého zápasu. Věděli jsme, že dvouhru žen hrát nechceme (loni ve finále nám štěstí nepřálo) a soupeři zas neměli chuť hrát 2hru mužů. Šli jsme tedy do mixa. Náš párový specialista R. Cybulski se zeptal, která z holek umí lépe podávat. Vybrána tedy byla Malví Skrčená a my věřili, že úkol vyhrát a zajistit nám zlatý postupový bod zvládnou. Soupeři jim nebyl nikdo menší než M. Ludík s T. Cirókovou. Před bouřlivou kulisou, kde oba týmy fandily, jak se na finále patří, předvedly oba páry neskutečný badminton. První set patřil naší dvojici, druhý set patřil domácím favoritům a šlo se do rozhodujícího třetího setu. V něm se přelévalo skóre z jedné strany na druhou. V koncovce tohoto setu předvedl naplno své umění R. Cybulski, který neskutečnými údery připravil zakončení pro Malví Skrčenou a šli jsme do stavu 20/18 pro nás. Zde se stal moment, který řadím ve sportovním a lidském hodnocení vysoko. Malví podala na T. Cirókovou a soupeřka míč pustila a rozhodčí neviděl, kam míč dopadl. M. Ludík se podíval a řekl, že míč byl dobrý. Tento moment rozhodl o našem vítezství a o tom, že Milan Ludík je opravdu pan hráč, a i přes to, že to byl míč, který rozhodl v neprospěch jeho týmu, zachoval se stoprocentně sportovně. V našich řadách vypukla ohromná radost z postupu do finále. Ve finále jsme se po roce opět střetli s týmem z Dobrušky, která má značnou sílu v podobě 2 hráčů ze Slovenska – Horáka a Antoška, 3 ukrajinské reprezentantky a k tomu mladou pušku L. Patzáka, který v posledním roce vykazuje výborné výsledky. Jako kapitán stavím vždy sestavu na 8/0 a přestože jsem tady našel pro nás pouze 2 body, byli jsme ve finále a tým fungoval jako jeden, takže jsme šli do toho, ať není ostuda. Navíc jsme se tímto kolem loučili s některými hráči z týmu a chtěli jsme si to užít. Moji hráči mi navíc ukázali, že ty 3 roky, co spolu tvoříme tento tým, že to vše do sebe zapadá a dává smysl, když jsme se připravovali k tomu finálovému okamžiku. V mixu jsme jasně získali bod a ve 3 dvouhře jsme ho po boji ztratili. Ve dvouhře žen J. Adámková předvedla výkon jako předváděla dříve a ukrajinská soupeřka vyhrála až po velkém boji. Následovaly dvouhry mužů, kde se děly nevídané věci. O. Běhounek nastoupil proti A. Antoškovi a M. Morávek nastoupil proti J. Horákovi. Kluci převedli parádní hru a nečekaně zvítězili. Michal Morávek dokázal zápas obrátit po prvním prohraném setu, druhý set vyhrát a třetí otočit skóre 13/9 ve svůj prospěch a zvítězit. Současně Ondra „profesor“ Běhounek bojoval opět v maximálním nasazení s pomocí několika prasátek, bojovnosti, fandění týmu proti soupeři a poprvé A. Antošku porazil. Najednou jsme měli 3 body, před sebou 3 zápasy a já byl překvapený, jak se to vyvíjí, ale více byli překvapení soupeři. Další bod přinesli R. Cybulski s O. Běhounkem ve čtyřhře a najednou jsme měli 4 body a já začal panikařit, koho případně dám do zlatého zápasu, pokud by to skončilo 4/4. Nastoupily naše holky P. Hankiewicz s J. Adámkovou proti ukrajinským reprezentantkám v barvách Dobrušky. Naše holky se perfektně doplňovaly a když jsem je motivoval, že pokud to vyhrají, tak už nebudou muset hrát zlatý zápas, tak hrály ještě o kousek lépe. Holky bojovaly s lehkostí a na raketách se jim dařilo navyšovat skóre pro naši stranu. Za stavu 19/12 ve druhém setu jsem poprvé uvěřil, že to letos vyjde. Holky ještě přidaly a vyhrály. Neskutečný pocit hrdosti za celý tým a vše, jak jsme to nakonec zvládli.

Co rozhodlo? Množství věcí se muselo sejít, ale jednoznačně rozhodlo to, že všichni fungovali jako 1 tým a podporovali jsme se, každý odevzdal maximum. Štěstí tentokrát přálo nám, nic jsme neočekávali, jen jsme nechtěli skončit pod stupněm vítězů. Mraky společných her tmelilo tým, zábavy, výborných snídaní v penzionu @lívanec, tisíce hodin tréninků a hlavně to, že jsme si to užili. Drobnosti, jako to, že jsme si chtěli zamávat šálami jako hokejoví fanouškové (bohužel letos nám naši kladenští hokejisti moc radosti v sezóně nedopřáli). 3 roky jsem sestavoval tým a letos mi Robert Cybulski řekl: letos to vyhrajeme. Poděkování patří celému týmu, který hrál úžasně s heslem jeden za všechny a všichni za jednoho. Možná rozhodlo i to, že když jsme jeli do Brna, tak jsme ze srandy říkali: jestli to vyhrajeme, tak pojedeme na dovolenou na Maledivy…no sakra, není tady sponzor, který by toto drobné přání nesplnil.

Chtěl bych poděkovat partnerům klubu Město Kladno, které nám pomáhá na naší cestě, Victorsport.cz, které nám pomáhá s materiálním vybavením, NSA a dalším partnerům. SK Slatina Brno za zorganizování celého play-off v čele s vrchní rozhodčí Patricií Sejkovou.

Je tu jedna věc, které je potřeba na závěr zmínit, a to je přístup ČBaS k 1.lize, a především k tomuto vyvrcholení sezóny. Když se podíváte, kolik českých hráčů, mladých hráčů, reprezentantů hraje tuto druhou nejvyšší soutěž, jsme celý rok maximálně ignorováni, prezentace je minimální a vrcholem bylo toto Play – off. Nový formát soutěže, ve kterém se hraje o vítěze dvou lig, měl být dle prezentace systému ze strany STK prestižní záležitostí. Tuto soutěž řídí ČBaS, sám nám dal všem jasně najevo, jak ke svým členům přistupuje. Když pominu naprostou ignoranci toho, že prezentace na svazových stránkách pomáhá klubům v zisku renomé u partnerů klubů, dává signál, jak si váží svých členů - hráčů. Z mého pohledu byla skutečnost, že tento finálový turnaj nebyl na webu ČBaS propagován, dále nebylo možné sledovat aspoň výsledkově on-line a vrcholem byla skutečnost, že při vyhlášení výsledků nám vrchní rozhodčí oznámila, že ČBaS nedodal medaile, poháry ani diplomy. Aby tuto naprosto amatérskou skutečnost pořadatel zmírnil, tak připravil diplomy, kde nám SK Slatina Brno uděluje... Pořadateli za tento skutek děkuji, ale toto je zklamání. Pohár a medaile prý obdržíme na valné hromadě, k čemu to bude? Chtěl bych tímto veřejně vyzvat odpovědnou osobu za tuto ostudu k odpovědnosti a vyvození důsledků. 

Nikdo nám ten úžasný zážitek nevezme, na to jsme silný tým a místo toho, že jsme nechtěli být na 4. místě, uděláme všechno proto, abychom opět hráli Extraligu. THIS IS KLADNOOOOO.