BaC ZA VODOU

Přátelé, kamarádi a příznivci badmintonu, konečně jsem se vrátil z Hamburku a píši pár řádků k uplynulé akci BaC na vodě. Cesta domů mi proti proudu trvala trochu déle než obvykle a já si uvědomil, jaké jsme to měli vlastně štěstí, kdy nám mezi povodněmi následovaným saharským peklem a uplakanou ruskou zimou nadělil vodácký Pán Bůh ty dva na počasí vydařené krásné dny. Z ohlasů bad-vodáků kolem sebe zjišťuji, že se vám všem akce líbila a pěkně jste si ji užili.

Sešlo se nás o víkendu 43 lidiček, kteří se poskládali do více než tuctu plavidel a i když samochvála smrdí, jak se říká, musím říci, že po organizační stránce jsme vše zvládli. Troufám si tvrdit, že jsme pokořili dokonce notoricky známou dvanáctisměnu  Rudolfa Hrušinského ve filmu Kulový blesk, kde nám i tak, jako v tomto snímku nemalou měrou pomohla rychlá spojka Katka. Jen, té brazilské kávy jsem se od Martina nedočkal.

Už týden před zahájením akce se mi špatně spalo, neboť jsem měl obavy jak z počasí, tak z naplánované trasy na sobotu. Dvacet osm kilometrů po vodě s třetinou polovodáků a třetinou úplných začátečníků se mi zdálo s krátícím časem do startu stále více jako nemožný cíl. Nakonec jsem to však hodil za hlavu a nejlépe se mi spalo, jak si všichni pamatují, z pátku na sobotu J s tím, že to všechno nějak dopadne. Když jsem v sobotu viděl jak neohroženě a nedočkavě všichni účastníci skáčou do lodí, všechny obavy ze mne spadly. Dan se svojí posádkou zmizel za první zatáčkou, a kdyby nemuseli na OO, tak už bych je dopoledne asi neviděl. Dáša, Lukáš a Vojta odpluli dříve, než jsem jim stačil vysvětlit základní instrukce potřebné k řízení lodi a vodáctví si osvojili dřív, než bys řekl vodník. A i ostatní si vedli skvěle. Nesmím zapomenout na Martina, který zkoušel eskymáka, hned na prvním jezu. Škoda jen, že zapomněl vysadit Honzíka. Na Marka, který si vedl jako opravdový vodák a nešetřil svoji posádku ani za mák, Radka, jenž zkoušel nepropustnost svého lodního vaku hnedle dvakrát, Oldu který chránil svoji kocábku před ztroskotáním celých 27,5 říčních kilometrů a nakonec jej vykoupala rozverná vodačka Danča i Dana a jeho bezchybné piruety při kterých se motala hlava i sumcům u dna řeky. I zbytek bad-vodáků, které jsem nejmenoval, snad proto, že pro jejich profesionalitu nebylo třeba, zvládl nástrahy řeky po nedávných povodních na jedničku.

Myslím, že i na pevné zemi jsme si užili dostatek legrace. Například při hromadném grilování, celotáborové hře nebo losování sirek. Všichni jsme to ustáli ve zdraví, snad jen trochu „opálení“ a unavení.

Přátelé, užijte si prázdniny, dávejte ne sebe pozor, hlavně u vody, ať mi nepřiděláváte práci a těším se na brzkou shledanou, třeba na srpnovém soustředění. Těm, kteří letos z jakéhokoliv pro nás nepochopitelného důvodu nebyli, doporučuji, aby si rezervovali kliďánko s velkým předstihem lístek na Titanik 2014 již teď. Můžete tak činit na bacnavode@emai.cz. Na přes rok bych chtěl za vaši pomoci pokořit magickou hranici padesáti hlav.

Ahóóóóój Česílko

PS: na společené fotce máme naší novou posilu, najdete ji.....:)

PS1: fotky jsou ve fotogalerii od zatím dvou autorů:)