Letní soustředění klubu 2013

Letní soustředění klubu 2013, které se již tradičně koná koncem prázdnin ve Zbraslavici, máme zdárně za sebou a já se pokusím trochu zhodnotit naše účinkování v této obci. Tyto řádky jsou adresovány hlavně rodičům našich svěřenců, protože s hráči jsme si to, jako vždy, vyříkali přímo na místě u závěrečného ohně.

Program soustředění byl sestaven tak, abychom do hráčů nahustili maximum fyzické kondice, techniky úderů a pohybu po kurtu. K tomu jsme se snažili je trochu zasvětit do taktiky hry.  Po celé naše desetidenní soužití jsme hráče sledovali, abychom zjistili, jak jsou „týmoví“ a jak reagují na vypjaté situace. Podle toho byla stanovena závěrečná nominace na soustředění talentované mládeže, byly postaveny soupisky tří mládežnických družstev na nadcházející sezonu, a v souvislosti s reorganizací tréninkových skupin BaC Kladno, byli hráči rozděleni do jednotlivých skupin pro příští školní rok. 

Denní program byl následující:

Po budíčku následovala rozcvička v podobě výběhu na kopeček s následným rozhýbáním a následným seběhnutím k bungalovům, kde jsme byli ubytováni. Po snídani a osobní hygieně jsme se na kolech přesunuli do asi tří kilometrů vzdálené školní tělocvičny, která nám poskytla azyl po celou dobu soustředění. Dopolední tréninková jednotka, stejně jako to odpolední, měla dvě a půl hodiny.  Po jejím absolvování jsme se opět kolmo přesunuli zpět do rekreačního střediska, kde následoval oběd a polední klid. Po odpočinku opět do sedel a přesun směr tělocvična na odpolední trénink. Po tréninku, jak jinak než na kole, přesun na večeři. Po jídle následovaly hry v přírodě, takže odchod do lesa na nenásilné dobrovolné zvyšování fyzické kondice. Po setmění následovalo osobní volno na pokojích, příprava na nocleh a odchod do pelechů.

Z nastaveného stereotypu dní jsme občas hráčům nabídli zpestření ve formě třeba poledního koupání v rybníku, večerního táboráku, noční bojovky, nebo závěrečného turnaje. Po celou dobu pobytu nás provázelo velké množství her a soutěží, při kterých jsme se v dětech, kromě fyzické kondice a obratnosti, snažili vzbudit týmového ducha.

Jídlo bylo, stejně jako vždy, výborné. Po loňské tragické zkušenosti s některými strávníky nás tito letos velice mile překvapili. Až na noční můru všech kuchařů Vojtu V. nemám žádné zásadní připomínky.

Po celou dobu pobytu nám přálo počasí. Nebylo žádné přehnané vedro, které by stěžovalo již tak náročné tréninky. Kromě večerních hrátek v lese se vše dalo zvládnout v tričku s krátkým rukávem. Pršelo jen jednou a to velmi lehounce, takže to nemělo žádný vliv na celodenní program.

Letos se nám, zaplať pán Bůh, vyhnula zranění. Až na pár puchýřů, které si hráči přivodili „dobrovolně“, luxusní modřiny na pozadí Martiny S. a záhadné bulky na nártu její sestry Báry S. jsme vše absolvovali beze ztrát na početním stavu mužstva. Beze zranění jsme přežili i čtyři cyklistické nehody Vojty V., Sonji S. a Martiny S. (ta 2x).

Ani výčet utrpěných materiálních ztrát není nijak převratný: 1x ulomený zvonek, 1x ulomený držák na lahev, 1x prasklá cyklistická lahev, 1x osmička na předním kole, 1x nefunkční přední brzda, 1x rozšlápnuté sluneční brýle, několik prasklých výpletů, 3x zlomená raketa. Zvláště ta poslední položka však asi bude Lindu M. a Vojtu D. mrzet, hlavně protože to bylo naprosto zbytečné. V této kapitolce bych chtěl ještě rodiče tradičně požádat, pokud při praní naleznou oděvy, které neznají, nechť je vezmou na první trénink a zde je vymění za oděvní součástky jim dobře známé.

Celkově bych chtěl soustředění hodnotit veskrze kladně. Všichni se snažili. Někteří více, někteří méně, ale tak tomu je v každém kolektivu. Úměrně vynaložené námaze vzrostly i badmintonové dovednosti. Já osobně jsem se ze soustředění již zotavil a dostávám novou chuť do badmintonu. Doufám, že to moji svěřenci mají také tak. Pokud se některý z hráčů cítí být mým závěrečným hodnocením poškozen, pak se omlouvám, ale z mého pohledu opravdu nemá cenu Vám říkat, že hrajete super, když na prvním turnaji dostanete nařezáno hned v prvním kole. Daleko hodnotnější se mi jeví, když dostanete radu, co Vám nejde a na čem je třeba zapracovat individuálně. Pokud by měl některý rodič zájem o individuální zhodnocení účasti svého dítka na soustředění, jsem mu plně k dispozici.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem svým kolegům za velký kus práce, který odvedli a za trpělivost, kterou měli s méně učenlivými hráči. Zvláštní poděkování patří hlavně Jardovi, odborníkovi na zábavu, za jeho probdělé noci při vymýšlení her a soutěží. Doufám, že se ve stejném složení sejdeme i příští rok. Tímto bych ze svojí strany považoval soustředění za uzavřenou záležitost.

Marek

p.s. no možná se k soustředění ještě vrátím slovem nebo obrazem...